1. Díl
V nedalekém lese byla jedna stará chýše nikdo nevěděl jak dlouho tam je a jestli v ní někdo žije. Poblíž toho lesa byla malá vesnice kde žili tři dobří kamarádi John, Eliot a Mike. Všichni tři chodili do stejné třídy. Kluci rádi zkoumají různé nové věci a tak si poslední den školy než jim začaly prázdniny se domluvili, že půjdou o víkendu prozkoumat tu chýši na druhém konci lesa. V sobotu ráno kolem deváté se kluci sešli na kraji lesa jak se domluvili den předem a jelikož chtěli v té chýši i přespat domluvili se,že rodičům řeknou že jdou stanovat k nedalekému rybníku kde v létě je dost lidí aby se rodiče nebály. Kluci se tam sešli přesně ve tři odpoledne a pomalu kráčeli směrem k chýši. K chýši dorazily přesně v šest hodin večer jak měli v plánu. Tak vešli dovnitř nikde nikdo a vypadalo to vevnitř jako by tam nikdo nebyl už tisíc let. Tak si kluci vybalily spacáky a jídlo od rodičů aby se mohli najíst pokud nebudou chtít jít jíst domů měli jídla snad na celý měsíc když to dali vše dohromady. A pití také měli dostatek. Samozřejmě sebou měli vše co potřebovali i mobily dostatečně nabité. O kolo deváté se kluci rozhodli prohlédnout nejbližší okolí chýše a tak šli ven a rozdělili se každý šel na jinou stranu měli sebou vysílačky aby se mohli kontaktovat kdyby něco. Za hodinku se všichni sešli v pořádku u chýše. Tak vešli zpátky dovnitř zaply Johnovo mobil a pustili si na chvíli film měli sebou i nabité powerbanky takže se nemuseli bát kdyby se mobil vybil. Kolem půlnoci začaly kluci slyšet z horního patra divné zvuky Jony řekl hele kluci kdo se tam půjde podívat. Nikomu se moc nechtělo všichni tři se dost báli. Tak raději zalezli zpátky do spacáku a pořádně se zachumlali a dělali,že nic neslyší. Druhý den ráno byli kluci více odvážní a šly se nahoru kouknout zjistili, že na každé straně je jeden pokoj a jeden uprostřed. Kluci všechny tři pokoje prohledali ale v žádném nic nebylo co by vydávalo zvuky z noci. Tak šli kluci zpátky dolu a udělali si snídani. Po snídani kluci vyrazili na malou procházku po lese našli nějaké věci co by se jim mohli hodit a tak si je odnesly do chýše. Když se vrátily byl čas oběda a tak si dali sendviče co udělala Eliotovo máma. Po obědě si kluci šli chvíli lehnout když se probudili byli tři hodiny odpoledne. Eliot povídá asi bychom se měli zas pomalu připravit na večer kdyby se ozývali znova ty zvuky. Máš pravdu řekne Mike tak jdeme do lesa se kouknout jestli nenajdeme něco čím se večer bránit. Tak kluci vztali a šli se po rozhlédnout po lese jestli někde něco najdou. Nastal večer kluci byli už po večeři a tak si ten tentokrát pustily film na Mikovo mobilu. Kolem půlnoci je zase vzbudil ten divný zvuk z druhého patra co slyšeli minulou noc. Tentokrát ale k tomu přibyl i chrčivý zvuk který minulou noc neslyšeli. O to víc se začali bát a nechtěl nikdo z nich nahoru ani druhý den ráno. Začali přemýšlet o tom,že to vzdají a už půjdou domů v tu chvíly řekl Eliot ne přeci nejsme padavky a řekli jsme si,že tu vydržíme co nejdéle ať se děje co se děje. Mike přikývl a řekl Eliot má pravdu a tak kluci nakonec zůstali. Po třech nocích co tam kluci zůstali se začli dít ještě divnější věci jako třeba hýbal se sám nábytek kluci si mysleli, že po tomhle to vážně už vzdají ale né zůstali další týden. Po týdnu kluci začali vídat na konci chodby nějakou divnou postavu ale nevěděli co je zač. Vždy když se k ní chtěli přiblížit zmizela. Po dalším týdno co i když vídali postavu zůstali tak jim ta postava nechávala u schodů psaníčka ty vždy zněla jen vypadněte z mého domu než se vám něco stane. Kluci si stou postavou začli tak to dorozumívat řekl jim,že je klaun a pán týhle chýše a měli by rychle zmizet než se opravdu někomu něco stane. Po týdnu psaní s klaunem se jimklaun začal ukazovat a v tu chvíli kluci vážně začali přemýšlet nad odchodem s chýše jelikož to nebyl takový ten klaun jak je známe z cirkusu ale pěkné ošklivý a děsiví. Jednu noc Eliot nemohl spát a tak se šel podívat jestli někde nenarazí na klauna aby si sním skusil promluvit o tom,že tu jsou.Našel ho v prostředních dveřích vztoupil dovnitř a říká dobrý večer pane klaune chtěl bych svámi mluvit o nás a o vašem strašení nás. Klaun no tak povídej Eliote co bys rád jak znáte mé jmeno už tu semnou žijete měsíc tak se nediv ale pojd mluvit k věci. Dobře nechci aby jste nás děsil však my vám nic neděláme a ani chýš neničíme nemáte důvod se na nás zlobit. To máš sice pravdu Eliote ale já mám rád své soukromí a navíc jsem vás nezval. To je pravda,že jste nás nezval ale my chtěli jen vědět jestli lidé co tu byli a vrátili se od vás říkají pravdu o tom,že tu žijete. Už jste zjistili,že ano tak můžete odejít než se vám vážně zle povede a Eliote jmenuji se Sam.
Pokračování příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat